Repertoár :: Fatální bratři

Antonín Procházka

FATÁLNÍ BRATŘI

Horoskopy nelžou, ale nesmíme jim věřit
Komedie o štěstí, které je relativním pojmem

* Fotogalerie * Kde toto představení uvádíme?

Scéna a kostýmy Miloš Ditrich
Technická spolupráce Lubomír Loubal, Aleš Hanzlíček, Jiří Beneš

Režie Antonín Procházka

produkce
Agentura HARLEKÝN s.r.o.
Václav Hanzlíček
Mgr. Jana Hanzlíčková

Fatální bratři je hra o štěstí, které je relativním pojmem. Co se může stát s člověkem, když bere prognózy hvězd vážně? Ze dvou bratrů je Olda dítětem štěstěny, bohatý, úspěšný a hýčkaný umělec obletovaný ctitelkami. Hvězdy mu předpovídají rychlý vzestup, ale brzkou smrt. Naopak druhý bratr Lološ je naprostý outsider. Právě přišel o místo pojišťováka a v životě se mu nic nedaří.

Jejich otec věří na horoskopy od té doby, co Reinhold Ebertin předpověděl atentát na Kennedyho a spletl se jen o dvě hodiny. Podle jeho horoskopu má úspěšný bratr zanedlouho zemřít, zatímco smolař bude mít život dlouhý. To způsobí, že si náhle nešťastník Lološ začne svých neúspěchů „nepochopitelně“ vážit a zuřivě se brání štěstí.

S příchodem mladé a půvabné Denisy se může ovšem všechno změnit.

Nakonec všichni zjistí nejen, že štěstí je vrtkavé a úspěch sporný, ale – dá se věřit horoskopům, i když nelžou?

Bravurně rozehrané dialogy a situační komika, rozpustilá nadsázka a neuvěřitelné paradoxy jsou pro diváka zárukou osvobozujícího smíchu, ale zároveň v něm probouzí něco člověčího. Potvrzuje se tak autorův výrok, že lidé se smějí nejvíce tehdy, když na jevišti poznávají sami sebe.

„Za cíl si kladu vždycky jednu základní věc: aby se lidi bavili. Pořád vymýšlím paradoxní situace a doufám, že co je směšné pro mne, to přijde k smíchu i divákům. Když se potom lidi řehtají (a to bych si přál) a když si při tom smíchu uvědomí, že se smějí věcem, které jsou vlastně k pláči, tak tím líp.

Všechny moje postavy jsou spíše tragické, prožívají svůj zvláštní smutný osud. Něčím to přebijejí, nějak jinak se chovají. Klidně si umím představit, že se tahle hra hraje jako tragédie. Žádná postava tam nemá důvod ke smíchu. Čím víc se berou vážně, tím jsou směšnější. Ale nikdo z nich nevytváří nějakou srandu.“

Antonín Procházka

Antonín Procházka

herec, dramatik a režisér se narodil v roce 1953 v muzikantské rodině v Kroměříži.   Z recese se přihlásil na DAMU a byl přijat. Klaunské schopnosti prokázal již v absolventské roli Klubka ve Snu noci svatojánské. Do souboru plzeňské činohry nastoupil hned po absolutoriu v roce 1977. Následuje galerie téměř šedesáti postav širokého žánrového spektra. Hostoval v Národním divadle v Praze. Na svém kontě má řadu filmových a televizních rolí, spolupracuje s rozhlasem. Stačil uskutečnit studentský sen - autorské divadlo. Napsal přes deset divadelních her (např. Klíče na neděli, Derniéra, VĚRNÍ ABONENTI, Holka nebo kluk, S TVOJÍ DCEROU NE, Ještě jednou, profesore, Přes přísný zákaz dotýká se sněhu, Celebrity, Ve státním zájmu atd.). Některé byly zfilmovány a hrají se v zahraničí. Režíroval v mnoha českých divadlech. Píše výhradně komedie, protože je přesvědčen, že "nic jiného neumí" a ví, jak je pro každou dobu smích nutný. Umí napsat vtipný dialog a komediální situace, které většinou gradují až do grotesky.

Ukázky ze hry FATÁLNÍ BRATŘI

Otec „Zlatou cívku“ za nejlepší kostýmy ve filmu Kain a Ábel získává Oldřich Krajča! /cenu položí opatrně na čestné místo/

Drozd Tohle měl na sobě vážně Karel Roden?

Klára Žasnu, že víš, kdo to je.

Milada Máte smyl pro styl, Oldřichu. Nemám ráda oslavy, přijdou mi všechny takové snobské. Ale i snobismus může mít ducha.

Otec Doktore, představte si, kdybyste takhle přišel v pondělí do špitálu.

Drozd Tak ještě jednou ti gratulujeme, Oldo. Dotáhl jsi to z nás všech zkrátka nejdál.

Olda Díky, Stando. Mám vás s Klárou opravdu rád.

Drozd A tady, jestli dovolíš malý dárek. /podá mu časopis/

Olda Časopis Český lékař?

Drozd Vyšel mi tam článek „Onemocnění vylučovacích orgánů“. Myslím, že se mi povedl.

Olda Díky.

Otec Mohl bych do toho potom nakouknout? A od nás přijmi tento obraz, vybírala ho Milada. Moc tomu nerozumím, ale podle toho jak byl drahej…

Milada Myslím, že dáte přednost prosté imaginaci. Cítím to z vašich kostýmů, které nás vracejí do věčnosti prožitku z dočasnosti lidského bytí.

Otec Milada to neumí tak říct, ale fakt se jí ty hadry líbí, nebo ne?

Milada Ale Břeňku, mluvím o celkovém uměleckém poslání Oldřichova díla. Kde čerpáte tak protikladnou, ale zároveň tak harmonickou invenci?

Olda Umění není umění. Umění je prodat umění.

/všichni tleskají/

Otec /přináší dort/ A tohle je moje umělecké dílo. S oblíbeným marcipánovým panáčkem. Ten je jen pro tebe. Na další kariéru, hochu. Celá rodina je na tebe hrdá.

Milada /obrátí se na Oldu/ A kde je váš bratr Lološ?

Otec Na rozdíl od Oldřicha mu chybí jasná představa o životě.

Klára Astrolog by řekl, že se každý nachází na opačném pólu zvěrokruhu.

Drozd Všichni se nemohou narodit na šťastné planetě.

Olda /telefonuje/ Konečně dostane Jiráskova Lucerna tu výtvarnou stránku, kterou si zaslouží. Umění není něco vymyslet, ale dát to do nových souvislostí. Díky. Nashle.

Lološ /prohlíží si archy/ Tyhle kostýmy jsou do Lucerny?

Olda Odkdy tě to zajímá?

Lološ Proč má tady ta selka na nohou kolečkový brusle?

Olda Bude to netradiční pojetí.

Lološ A to myslíš, že ti projde?

Olda Už teď jsou všichni nadšeni a to ještě neviděli mlynáře v tenisovém kompletu.

Lološ A paní Kněžna přijede na skejbortu? To se ani trochu nestydíš?

Olda Já jsem Oldřich Krajča. A tohle jméno má kredit.

Lološ Ty przníš českou klasiku!

Olda Hochu, seber se. Myslím, že se trápíš zbytečně.

Lološ Chápeš, že je to nemorální, když ti všechno takhle vychází?

Olda Víš, co je tvůj problém. Měl by sis nabalit normální ženskou. A ne takovou, co spí v naleštěnejch kanadách. /zvedne vyzvánějící telefon/ Čao, zlato. Ne, ano, ne … ano, jo, tak v zimní zahradě by se ti to líbilo? A nebojíš se, že tě papoušek kousne do zadku? Dobře. Pá. /zavěsí/

Otec Nevím, jestli jsem si našel tu správnou chvíli, kdy ti to říct, ale už to nemůžu dál v sobě nosit. Kdybych, já blbec nešel k tomu astrologovi, mohl jsem být dnes klidnější…

Lološ Odkdy věříš na horoskopy?

Otec Od té doby, co Reinhold Ebertin předpověděl atentát na Kennedyho a spletl se jen o dvě hodiny. Moderní astrologie nejsou žádné čáry staré cikánky, ale věda založená na přesných výpočtech. Bez rady svého astrologa nejde americký president ani na ryby.

Lološ K čemu je mi horoskop, já na ryby nechodím. Za to brachovi by stačilo jít kolem rybníka a kapři by mu sami skákali do ruksaku.

Otec A přemýšlel jsi někdy, proč tomu tak je?

Lološ Protože je zatracenej klikař.

Otec Ano, správně. Ale pamatuj si, že v životě je vždycky něco za něco.

Milada Udělala jsem si konečně analýzu našich rozhovorů a prokázalo se jednoznačně, že latentně trpíte restem mateřské lásky. Rozkol rodičů na vás zapůsobil víc, než jste si schopen uvědomit. Vše se totiž stalo pro vás v citlivém věku.

Lološ V jakým citlivým věku? Naši se rozvedli, když mi bylo pětatřicet.

Milada To u některých mužů končí pozdní dětství. Dále mi ten test jednoznačně potvrdil, že doplnění tohoto vakua mateřského citu spojujete se mnou.

Lološ Cože? To neznamená, že když žijete s mým otce…

Milada Břeněk mě nepotřebuje. Myslím, že už to pochopil. Lološi…

Lološ Co?

Milada Vy mě milujete, ani o tom nevíte. Hledáte citový bod v prostoru a já vám ho nemůžu neposkytnout.

Lološ Ale můžete.

Milada Pomohu ti otevřít se a jako kráter sopky vychrlit ze sebe lávu beznaděje. Kolik toho tvá matka zanedbala! Chci ti všechno vynahradit. Odteď nebudeme naše schůzky nazývat psychoterapií, ale prostě - láskou. Udělám vše, abys byl opět šťasten! Nashledanou, Lološi. A vysmrkej se.

Iveta /hlas v mobilu/ Hele, starouši, nemohl bys mě založit?

Lološ Iveto! Mám poslední stovku.

Iveta To je málo. Jedu na oslavu lásky a pokoje a potřebuju zakoupit nějaký řetězy.

Lološ Myslíš, že už se můžu vrátit do svýho bytu?

Iveta Raděj až po tý oslavě, starouši.

Lološ Napsal jsem ti básničku. Mohli bychom se někdy vidět, jen tak sami dva?

Iveta Jasně. Zjistím, kdy je příští demonstrace. Čao.

Olda Kdo to byl? Co se stalo?

Lološ Nic zvláštního. Jenom jsem se právě rozešel s jednou holkou, přišel jsem o všechny peníze a zítra mi pár nekonvečních mladých lidí zdemoluje byt. /šťastně se usmívá/

Olda Tobě ty ženský už lezou na mozek, že? Něco ti poradím: Kašli na ně a oni přicupitaj sami, uvidíš. Méně lyriky, více Ramba.

Drozd Teď mne napadlo, co když postoj žen k této mé antikoncepci bude negativní? To bych byl ztracen.

Otec A co mám říkat já? Já nejsem ztracen? Před tím jsem se měl jako prase v žitě a teď zase. Co já zničil lidí! A nic se mi nestalo. To mě děsí.

Drozd Co když můj preparát postaví mimo zákon?

Otec Zákonů se nebojím. Ale Milada blázní s jakousi asijskou vírou. Prej život plyne v jakýchsi sinusoidách. Po vzestupu následuje pád.

Drozd Pád? V podstatě jsem ve své práci nezažil nic jiného.

Otec To jste šťastnej muž. Mě to padání teprve čeká. Ale kdy? Ta nejistota je hrozná. Byl jsem hajzl, přiznávám, ale mám právo na jistotu.

Denisa Položím si tě do písku
Máš ráda mořské břehy
A za pomocí notýsku
Ti dám pak lekci z něhy

Dobrý.

Lološ To jsou jen takové pokusy.

Denisa Ty verše jste napsal vy? Můžu se podívat?

Lološ Mám to jen jako koníčka.

Olda Diletantismus je teď vydáván za přednost. Napsal jsem o tom takovou stať. Dal bych vám ji přečíst, ale půjčil jsem ji kolegovi Theodorovi Pištěkovi. Mám nápad, pojedeme k němu do ateliéru. Schází se tam zajímavá umělecká společnost. Také profesoři z DAMU.

Denisa /nevěnuje mu pozornost a prohlíží si Lološovy básničky, zívne/ Už jsem nějaké jetá.

Olda Chápu. Ta vaše nešťastná noha. Mám tady ještě jiné zajímavé časopisy. Třeba…

Lološ Možná by bylo dobré dát si tu hohu nahoru. Udělám vám místo.

Denisa / se usadí vedle Lološe, obrátí se na Oldu/ Tak ještě něco povídejte.

Olda Jo, kde jsem to skončil? Můj velmi dobrý známý šéf výtvarník Hambuského divadla Achim Freger se tady velmi přesně vyjadřuje o současné scénografii: Die Wahrheit ist, dass auf Erden nicht hu helfen war!“ Co byste říkala Streisandové? /pustí CD/ Zapomněl jsem na váš drink. /odejde/

Denisa /opírá se o Lološe/ Nevadím vám tady?

Lološ Ne. Já jsem tady také na návštěvě.

Denisa Takhle s bráchou sedáváme na terase a čumíme na jez. Za barákem nám teče Orlice. Při týhle hudbě asi usnu.

Lološ V pořádku. Nic se neděje. Taky jsem v mládí občas spal a bylo to krásný.

Denisa /zasměje se už se zavřenýma očima/ Jo, já jsem Denisa.

Lološ Lološ.